Od poloviny července do poloviny srpna probíhá období srnčí říje. Jedná se o nejkrásnější období roku pro každého myslivce.

Každý srnec se snaží ovládat své teritorium, kterému je věrný více let. Své teritorium si značkuje hrabáním a vytloukáním parůžků o větve a keře. Srnci své území urputně brání a my můžeme být svědkem krásných soubojů dvou soků.

Během říje se říjná srna ozývá typickým pískáním. Toho samozřejmě využívají samotní myslivci, kteří se snaží napodobením pískotu říjné srny přivábit srnce.

Při vývoji paroží srnců se velmi často vyskytují různé abnormality, což bývá způsobeno poraněním pučnice nebo nemocí. I poranění nohou má vliv na růst paroží. Deformace parůžků se projeví na opačné straně, než je poraněná noha. Při nemoci nebo poranění varlat parůžky nezkostnatějí, ale jejich růst se projeví tvořením houbovité paruky na hlavě, kterou nelze shodit.

Vábení

Srnce lze přivábit vábničkou, která napodobuje pískání říjné srny.

Kdo chce úspěšně vábit, musí znát správná místa spádů a stávanišť zvěře v době říje, musí ovládat umění krytu, poznání dobrého větru, způsoby chování zvěře a hlavně musí dokonale umět napodobit hlas zvěře. 

Období lovu

15. července - 15. srpna

vrchol srnčí říje připadá na 1. srpen

Biologie

Srnci obývají nížiny i horské oblasti všech krajinných typů. Nejlépe jim vyhovují listnaté a smíšené lesy s loukami a přilehlou zemědělskou půdou. Jsou aktivní i přes den, a rádi se sluní na loukách a pasekách. 

V potravě je velmi vybíravá a vyhledává pouze vysoce výživné rostliny. Složení potravy se ale mění v závislosti na roční době. Na jaře spásá rašící vegetaci, v létě dává přednost lupenatým složkám rostlin. Na podzim srnci sbírají semena a plody dřevin, keřů i travin a bylin. V zimě okusuje letorosty keřů a dřevin a zbytky suché vegetace.