Lov divočáka v polích patří k velmi vzrušujícím způsobům lovu této zvěřě. Probíhá nejčastěji čekáním na vysokém posedu nebo šouláním u místa, které jsou jsou divočáci zvyklí často navštěvovat kvůli potravě.
Divočáci opouštějí své úkryty v lesích a hledají potravu. Stádo se pohybuje v zástupu a dodržuje své chodníky při hledání. Pokud je na pastvě bezpečno, jsou dosti hluční. Divočáci se dokáží za potravou vydat i několik kilometrů.
celoročně
Divočákům vyhovují lužní a rozlehlejší lesy sousedící s polními kulturami. Nejvíce se zdržuje ve smíšených, popřípadě listnatých lesích s příměsí dubu a buku. Vyhledávají místa s bahnisky, kde se kaliští, a kde nachází dostatek stromů, o které se rádi drbají. K odpočinku vyhledávají husté mlaziny a v letním období rozsáhlé kultury obilí a kukuřici.
Živí se rozmanitou potravou od živočišné po rostlinnou. Nejraději vyhledávají plody lesních dřevin jako žaludy, bukvice, kaštany. Dále vyhledávají obiloviny, kořeny různých bylin a kapradin, nepohrdne však ani hmyzem, obojživelníky, plazy, mláďata ptáků hnízdících na zemi, drobné hlodavce, srnčata a staré mršiny.